|
|
Princip non-refoulement a suverenita státu
Dudek, Vavřinec ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Princip non-refoulement a suverenita státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi principem non-refoulement a suverenitou státu jako základních principů uprchlického, respektive mezinárodního práva. Práce se primárně věnuje výkladu a aplikaci těchto principů v evropském kontextu. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola popisuje pojem non-refoulement. Nejprve je zde podáno, v jakých právních pramenech princip non-refoulement nalezneme. Dále je vyloženo, jaký je účel tohoto principu, kdy a za jakých podmínek se aplikuje, kdo je jím vázán a které osoby chrání. Rovněž se věnuje pozornost tomu, jaké odlišné podoby má princip non- refoulement v jednotlivých subsystémech mezinárodního práva a jakou má povahu z hlediska pramenů mezinárodního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na suverenitu státu. V úvodu kapitoly je podán stručný historický vývoj tohoto pojmu. Následně je vyloženo současné vnímání suverenity. Podrobněji se práce zaměřuje nejprve na základní definici suverenity, dále pak na odlišnosti v pohledech nauky, samotných států a mezinárodních soudů. Ve třetí, závěrečné kapitole je analyzován vztah mezi oběma popsanými principy. Vztah mezi principem non-refoulement a suverenitou je zde podřazen širší problematice vztahu mezi státem a jednotlivcem. V jednotlivých podkapitolách se...
|
|
|
Aplikace principu non-refoulement ve vztahu k národní bezpečnosti
Stejskal, Zdeněk ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
v češtině V moderním a rychle se měnícím světě dnešních uprchlíků a migrantů hrají zásadní roli jak národní bezpečnost, tak princip non-refoulement. Na jedné straně jde o mezinárodněprávní závazek států nenavracet ty, kterým by v jejich domovských zemích mohlo hrozit mučení nebo různé jiné druhy nedovoleného zacházení. Na straně druhé je to legitimní zájem každého státu na zachování jeho nejzákladnějších zájmů, což lze souhrnně označit jako národní bezpečnost státu. Analýza a objasnění komplikovaného a často napjatého vztahu mezi oběma zájmy je cílem předkládané práce. Práce užívá deskriptivní a analytickou metodu. Praxe států v jednotlivých případech je důkladně analyzována skrze příslušnou rozhodovací praxi judiciálních a kvazijudiciálních orgánů. Rozsah předkládané práce je omezen výhradně na euroamerickou oblast. Zásadní roli hrají podrobné kapitoly věnované vymezení obou zkoumaných jevů. Vzhledem k tomu, že definice principu non-refoulement se v jednotlivých oblastech mezinárodního práva liší, bylo by obtížné tento princip správně aplikovat bez jeho úplného pochopení. Samotné vymezení národní bezpečnosti rovněž představuje náročný úkol, který je třeba pečlivě uchopit. Proto jsou dvě rozsáhlé kapitoly práce věnovány představení nezbytných souvislostí obou těchto pojmů. Závěr předkládané práce...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.